Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) je hustě zavětvený keřovitý až 2 m vysoký keř odspodu dřevnatějící. Má vždyzelené, čárkovité, tmavězelené, dovnitř stočené kožovité listy na spodní straně šedoplstnaté a voňavé. Kvete od března do června bledě modrými květy v lichopřeslenech. Plodem jsou tvrdky. Rostlinka má ráda slunné stanoviště a chudé humózní propustné půdy. Rozmarýna se množí řízkováním na jaře. Zimovzdorné odrůdy se mohou pěstovat se mohou pěstovat na chráněných místech na zahradě. V nepříznivých polohách je radno pěstovat rozmarýnu v květináčích jinak zmrzne. Sklízí se listy, vršky výhonů a květy podle potřeby. Styk rostliny s pokožkou může vyvolat kontaktní alergii.  

Rozmarýn je silné koření, které se dobře hodí k pokrmům středomožské kuchyně, jako jsou maso, ryby, drůbež a polévky. Snítky rozmarýny jsou skvělé pro přípravu kořeněných olejů. Květy jsou jedlé a vhodné ke zdobení pokrmů, jakož i k přípravě rozmarýnového cukru.

Rozmarýna lékařská se začala pěstovat nejdříve ve středověkých klášterních zahradách jako léčivá rostlina. Někdy bývala zneužívána k vyvolávání potratů. Nyní je rozmarýna součástí čajových směsí při různých indikacích. Ve velkém množství se rostlina zpracovává v likérnictví.